Závěrem analýzy

Sutnarova vila je malou schránkou pro velké věci. Náhodnému kolemjdoucímu se nijak nevnucuje, ale padne-li do oka pozornějšímu návštěvníku, nabídne mu pohled na směsici jedinečných prvků pevně vedených na uzdě funkčnosti a jednoduchosti.

Mám-li zmínit nejdůležitější architektonické prvky Sutnarovy vily, určitě je třeba začít u dvouúrovňového uspořádání, což je vlastně první tajemství, které je nám odhaleno při pohledu na obálku domu. Je to důmyslná odpověď na otázku skloubení soukromé a pracovní sféry v nevelkém prostoru, tak aby potřeby obou byly uspokojeny, vzájemně se nemísily, ale zároveň zůstaly propojeny. Dvě výškové úrovně společně s galerií v ateliéru vytvářejí nenápadnou odbočku k principům Loosova Raumplanu.

Aby zůstalo srdce domu otevřeno, využil autor částečně sloupového systému a tak zajistil propojení prostorů v prvním patře, což společně s pásovými okny, otevřenou fasádou nesenou na sloupech nebo střešní terasou zase zavání náznaky volného plánu podle Le Corbusiera.

Výše zmíněné prvky jsou pro Sutnarovu vilu nepochybně velmi charakteristické a těším se, že z jejich principů budu moci vycházet při tvorbě vlastního návrhu, přesto se domnívám, že největší krása a impozantnost této stavby tkví v malých detailech, které umě doplňují jednoduchý a čistý základ. Jsou jimi například nádherné linie schodů, hry s výhledy nebo práce se světlem. Chtěla bych, aby podobná filosofie byla zároveň stěžejní páteří mé další práce.

Logo

Jako tečku za fází analýzy babské vily jsem vytvořila logo, při jehož tvorbě bylo mým cílem, aby ve zkratce vyjádřilo dojem, který na mě stavba udělala. Využitím ostrých kontrastů chci demonstrovat zásadní funkční odlišnost vnitřního uspořádání.

Pocitová inspirace

Jako svou pocitovou inspiraci jsem vybrala abstraktně – expresionistický obraz Mural od jednoho z nejznámějších amerických malířů 20. století, Jacksona Pollocka. Zaujalo mne, že ke mně promlouval stejným způsobem jako exteriér Sutnarovy vily – zprvu nenápadně, nic neříkajíc, zvýšíme-li však pozornost, začne vyprávět příběhy. V případě Pollockovy malby objevujeme skryté tváře a další výjevy, fasáda vily nám zase napoví, jak je uspořádán interiér.

Reference

Jako referenční stavbu jsem si zvolila kapli Church of Light od japonského architekta Tadao Anda, která je pro mne v mnoha směrech fascinující. Inspiruje mě především dokonalá práce se strukturou stavby a se světlem. Ráda bych, aby se podobné principy staly odrazovým můstkem pro můj budoucí návrh.

Zdroje

http://galleryhip.com/jackson-pollock-mural.html
http://gioia-e-design.tumblr.com/post/114755942492/the-church-of-the-light-is-the-main-chapel-of-the